František Záhora (Edain): – ,,Určitě budeme pokračovat jako instrumentální kvart“

Brnenskí metalisti Edain (niektorí si ich možno pamätáte zo zimného Gothoomu z 2011-tého) približne pred dvoma rokmi prišli o speváka. Ani to ich však nezastavilo a tento rok v máji vydali fantastický inštrumentálny album Rephrased. Podrobnosti o danom diele, o jeho vzniku a o chystaných koncertoch, a o tom, ako bude kapela naďalej pokračovať porozprával gitarista František Záhora. 

Ahoj. Kapela Edain vydala v tomto roku svoje prvé, čisto inštrumentálne CD Rephrased, keď vám v roku 2016 odišiel spevák. Zároveň som sa však dočítal, že už v roku 2010 ste koncertovali v inštrumentálnej forme kvôli zdravotnému stavu speváka….. Dalo by sa povedať, že už vtedy skrsla prvá myšlienka na niečo podobné?

František Záhora: Ne. Tehdy to bylo čistě z důvodu dodržení již dohodnutých koncertů. První pouze instrumentální skladby vznikly až k albu Of Those Who Worship Fire, a to proto abychom o něco prodloužili celkovou stopáž alba. Inspiraci pro tyto první instrumentální skladby jsme nalezli v albu 24 Tales od Alexe Machacka (což je skvělý kytarista; doporučuji). Zmíněné album 24 Tales vzniklo tak, že Alex Machacek vzal 54 minutové solo bubeníka Marco Minnemanna a z něj zaranžoval dvacetčtyři vlastních skladeb. Obdobně jsme my požádali našeho bubeníka Jiříka, aby nám na konci nahrávání bicích partů pro album Of Those Who Worship Fire nahrál asi 20 minutové sólo. To jsme si pak převzali my dva kytaristi a stejným způsobem jsme z tohoto sóla složili skladby Critical Intelligence I a Critical Intelligence II. Bylo velice zajímavé pozorovat, jak se tento experiment podaří, protože jsme museli pracovat obráceně než jsme, jako skladatelé, zvyklí. Tedy skládat do již existující bicí linky.

Po odchode hlavného vokalistu ste hľadali aj možné náhrady alebo ste boli už pevne rozhodnutí ísť do toho aj bez speváka?

František Záhora: Náhradu jsme nehledali a ani o ní neuvažovali.

Je v pláne v tomto trende pokračovať alebo je možné, že znova priberiete nejakého speváka?

František Záhora: Určitě budeme pokračovat jako instrumentální kvartet. Skládat čistě instrumentální hudbu nám všem otevřelo možnosti, které se v tradičním rockovém uskupení nedaly využívat. Tato forma je o mnohem svobodnější v tom, že skladatel nemá v podvědomí neustále tu myšlenku, že někde musí vložit pasáž, která bude vhodná pro zpěv, což ovlivňuje přirozený proces skládání. Zároveň je tu ale i druhá strana mince, a to že jsme postaveni před výzvu skládat tak, že každý z členů musí mít v každé skladbě více prostoru k vyjádření. A celkově skladby nesmí v žádné ze svých pasáží nudit posluchače.

 Prejdime teraz k samotnému albumu. Ako prebiehal proces jeho vzniku?

František Záhora: Album začalo vznikat nahráváním bicích stop u Dejana Petkoviče v jeho studiu v březnu 2017. Následně jsme si veškeré kytarové a basové stopy nahrávali sami, protože s Pavlem disponujeme rozumným nahrávacím HW. Tento způsob má pro nás několik výhod, hlavně časovou flexibilitu. Jelikož všichni členové mají svoje civilní práce a rodiny, tak nahrávání všech ostatních partů se takto rozložilo do přibližně třiceti nahrávacích dní, vždy tak na hodinu. Další výhodou je značné ušetření finančních prostředků. Nevýhodou je časová náročnost. Po nahrání všech stop jsme vše předali do rukou Dejana a pokračovalo se v mixu a masteringu. Album jsme si následně vydali na vlastní náklady ve formě krásného digipaku, na jehož grafickém zpracování pracovali sestry Ivana a Jitka Vojtěšková.

Sú nejaké výrazné rozdiely oproti vašim predchádzajúcim albumom, okrem už spomínanej absencie vokálov?

František Záhora: Zvuk. Tentokrát jsme si dali úplně nejvíce záležet na tom, aby každý jednotlivý člen připomínkoval výsledný zvuk. Což se odrazilo pochopitelně na tom, jak dlouho jsme zvuk ladily, ale s výsledkem jsme velice spokojeni. Pravidlem bylo, že dokud nebudeme spokojeni úplně všichni, tak to nepustíme ven. V našich zvukových představách a pocitech nám úžasně vycházel vstříc Dejan, který, jak už jsem říkal, stojí za nahráváním bicích a za celkovým mixem a masteringem, a hlavně je to náš výborný kamarád. A my mu za to opět děkujeme!

Čo koncerty? Kde vás budú ľudia môcť vidieť?

František Záhora: Nejbližší koncert bude v  30. 6. v klubu m13.

Je možné, že vás uvidíme aj niekde na Slovensku?

František Záhora: Věříme, že to možné je a doufáme, že to bude i jisté. Je pravda, že už je to docela dlouho od našeho posledního koncertu na Slovensku, tuším, že to bylo v roce 2011 na Gothoom Festivalu.

Vo vašom profile som sa dočítal jednu vec, čo ma osobne zaujala a to síce, že ste celkom pravidelne hrávali pieseň Vyhlazení z tributu legende Debustrol na koncertoch. Stretli ste sa niekedy, resp. zahrali ste si niekedy spoločne s členmi skupiny Debustrol?

František Záhora: Ne, nehráli.

Ako by si popísal súčasnú metalovú scénua a obzvlášť progresívnejšie kapely v Česko – Slovensku?

František Záhora: Já osobně se necítím na to hodnotit nějak celkově dnešní metalovou scénu. Ale věřím, že i přes jisté klesající tendence, budou mít všechny možné metalové formy undergroundu stále svoje fanoušky i tvůrce. Co se označení “progressivní” týče, tak jen dodám, že pro mě osobně to znamená zkoušet skládat tak, jak to pokud možno ještě nikdo nezkoušel nebo zkoušel jen málo.

Edain hrá vysoko kvalitnú, ale zároveň aj špecifickejšiu hudbu. Ako je to so záujmom fanúšikov? Dokáže takáto ,,high-level“ hudba zaujať väčšie masy?

František Záhora: To co my hledáme v našich skladbách je hlavně radost z hraní a čím více se nám to daří, tím lépe se tato energie a radost přenáší i na posluchače. Typická reakce, kterou slýcháváme po koncertech je, že se prakticky vždy najede, byť jeden, člověk, který je překvapen a doslova nadšen, že takovou hudbu vůbec někdo hraje. Když už se někomu tedy trefíme do vkusu, tak zájem je velký. Dalším častým jevem, se kterým se setkávám, když někomu pustím naši hudbu, je také to, že s větším množstvím poslechnutí se jim tato hudba líbí více a více. A následně mi říkají, že ze začátku se jim to třeba nepozdávalo, ale teď si to rádi opakovaně poslouchají. Pravdou ale zůstává, že naše hudba určitě neosloví každého a ani se o to nesnažíme.

Mohol by si niečo povedať o živote členov pomimo kapelu?

František Záhora: Jsme čtveřice ženatých pracujících chlapů. Ve většině případů, až na mě, otců od rodin. Povolání máme různorodá. Někdo se vrtá v softwaru, někdo vysokoškolským studentům v hlavách a někdo vrtá jen tak. Co se mimo pracovních aktivit týká, tak Pavel je sportovec tělem i duší, Zdeněk spisovatel, který už vydal tři knihy, Jiřík je bohém a já se snažím maximum času vkládat do všemožného studia hudby.

Tak, to bola posledná otázka. Ďakujem ti krásne za rozhovor a zároveň by som ťa rád poprosil o odkaz pre našich fanúšikov.

František Záhora: Všem našim fanouškům musíme jako vždy moc poděkovat za jejich reakce na naši hudbu a speciálně koncerty, které nám dělají tolik radosti, že to nelze popsat. A hlavně nás nabíjejí energií k pokračování, skládání nových věcí a experimentování s kombinováním zdánlivě neslučitelných žánrů. Děkujeme!

Youtube ukážka:

Linky:
https://www.facebook.com/aphrodisiacmetal/
http://bandzone.cz/edain

Pridaj komentár