Česká heavy/power metalová kapela Donor má už nejaký ten čas na konte druhý full album – Devět křížů. Motívom titulnej piesne je legendárna udalosť, ku ktorej údajne došlo v r. 1540 pri obci Lesní Hluboké. K nej natočili aj vydarený videoklip. V rozhovore s basákom Mirom Šipulom sa dozviete aj o tom, prečo by ste mali po ňom siahnuť, kde budú chlapci najbližšie vystupovať, poprípade to, ako muzikanti prežívajú súčasné temné dni.
Zdravím Miro, tak kapela Donor nedávno vydala už druhý album. Čo sú podľa tvojho názoru jeho najväčšie poklady, ktoré oslovia každého poslucháča?
Mira Šipula: Ahoj, v prvé řadě bych rád poděkoval za pozvání k rozhovoru.
K otázce bych řekl, že posluchači se můžou těšit na hromadu melodií, na kterých si zakládáme, také opět jako u první desky je i zde vidět celková rozmanitost, kdy album obsahuje jak řízné a rychlé věci, tak i pomalejší balady a každý si může z těch deseti skladeb vybrat svoje favority.
A obrovský posun zaznamenal zvuk, na kterém je znát, že proti prvnímu albu už jsme jinde.
Z môjho pohľadu jedným z nich sú aj jeho texty. Vedel by si o nich niečo povedať?
Mira Šipula: U textů jsme hlavně měli jasno, že budou opět v češtině. Dnes hodně kapel experimentuje se střídáním jejich rodného jazyka a angličtiny, ale my jsme touto cestou jít nechtěli. Užíváme si, když nám naše domácí publikum rozumí a může si zazpívat s námi.
Mám také rád, když je text psaný trochu tajemně, že nad ním posluchač musí i popremýšlet, aby pochopil o čem song je. Co se týká textů na druhém albu, tak tam hodně pomohli i lidé mimo kapelu, kteří se chtěli zapojit a na otextování některých skladeb spolupracovali s námi.
Masakr 9 křížů
Titulná pieseň hovorí o známom Masakri u 9-tich krížov. Prečo ste sa rozhodli zhudobniť túto udalosť?
Mira Šipula: Přišlo nám to téma zajímavé. Tajemný příběh o kterém nikdo nedokáže s určitostí nic tvrdit. Přesně to, co jsme potřebovali.
S nápadem na téma přišel kytarista Michal Banovský, který hledal námět v legendách z Moravy a příběh Devíti křížů se okamžitě zalíbil i nám ostatním. A to natolik, že jsme po něm pojmenovali i kompletní album.
K nej vznikol aj klip, natočený vo veľkom štýle. Sú v pláne aj nejaké ďalšie?
Mira Šipula: Chceme naše nové album propagovat co to půjde a klip je jistě jedna z nejlepších reklam. S tím můžu prozradit, že letos ještě jeden klip chystáme. Podrobnosti však ještě nechám skryté.
Aj aktuálny aj rovnomenný debut z r. 2018 ste si zatiaľ vydali sami. Neuvažovali ste o nejakom vydavateľstve?
Mira Šipula: Uvažovali jsme, ale není to zase tak jednoduché. Nějaké oťukávání sice proběhlo, ale zatím jsme pokaždé došli k závěru, že nám to zase tolik výhod na naší aktuální úrovni nepřinese.
Vše zatím zvládáme v podstatě svépomocí. Jsme svobodní, děláme vše nejlíp, jak dokážeme. U každé věci si hrdě můžeme říct, že jsme pro ni v dané situaci odvedli maximum toho, co bylo v našich silách.
A dovolím si říct, že to funguje a je to i vidět, protože zatím má vše vzestupnou tendenci. Tak proč to měnit.
Koncerty
A čo koncertná činnosť Donor. Kde budete najbližšie hrať?
Mira Šipula: Tohle téma trochu navazuje na předchozí odpověď. Na tuto sezónu se nám podařilo sehnat slušné množství koncertů, což považuju osobně za úspěch, vzhledem k tomu že jsou za námi prakticky dva mrtvé covid roky a vše se znovu rozjíždí pomalým tempem.
I přesto nás čekají výživné čtyři měsíce, kde se ukážeme na několika festivalech po celé ČR. Veškeré koncerty jsou vypsány na našem webu a na každý zveme extra i na Facebooku. Takže kdo má zájem přijít, nemůže mu nic uniknout.
Sú v pláne aj nejaké výjazdy na Slovensko, poprípade ďalej do zahraničia?
Mira Šipula: Jak na tom bude zahraničí, to asi těžko říct, vzhledem k našim českým textům. Nicméně Slovensko bych rád už konečně dotáhnul. Jsme od slovenských hranic kousek a tak na některé destinace je to pro nás i blíž, než na výjezdy do Čech.
Už jsme dokonce byli i domluvení na nějakých festech, ale hodil nám do toho vidle covid a komplikované přejezdy hranic skrze očkovací mánii. Pokud vše ale půjde relativně normálně, tak příští rok bychom Slovenské koncerty už neměli minout.
Minulosť-prítomnosť-budúcnosť
Ako prežívate momentálne temné dni – najprv celosvetová pandémia, potom vojna.
Mira Šipula: Nám pandemie sice sebrala možnost živého hraní a zhatila už několik měsíců dopředu domluvené koncerty, ale to i všem ostatním. Jinak jsme ji ale paradoxně dobře využili.
Ten čas, který jsme najednou měli, jsme věnovali pořádnému dokončení desky, ujasnili jsme si pár věcí co se týká organizační struktury v kapele, domluvili se jak a co budeme dělat až to skončí a teď jedeme podle plánu.
Co se týká války, to je naprostá odsouzeníhodná šílenost, která má rozhodně vliv na celkovou náladu společnosti. I proto se snažíme dělat muziku co nejlépe a třeba v tom několik lidí najde rozptýlení a zlepší si den.
Vyrozprávaj svoj hudobný príbeh – ako si sa dostal k muzike a ako si sa dopracoval ku kapele Donor.
Mira Šipula: Já začal ještě na základce jako samouk amatér. Tehdy jsem také začínal objevovat tvrdou hudbu a začal poslouchat všechno možné od rocku, přes metal až do punku. Vybavuju si jak jsem song Iron Man od Black Sabbath sjížděl snad milionkrát za sebou.
Dva dny ten stejný ikonický riff, ohulil jsem repro a připadal si jako král. V tu dobu jsme založili s kamarádem kapelu a snažili se hrát všechno možné, co bylo aspoň v rámci možností v našich silách.
On se viděl vedle Offspring, já zase vedle Iron Maiden, tak jsme to tak nějak plácali dohromady i když to všechno ve výsledku znělo samozřejmě hrůzostrašně. K Donoru jsem byl přizván na střední škole Karlem Hajdíkem.
Tehdy skládal kapelu a já mu kývnul na post baskytaristy. No a z původní sestavy jsem jako jediný vydržel až doposud, už je to letos neuvěřitelných deset let.
Čo je tvoj najväčší hudobný sen, ktorý by si chcel splniť?
Mira Šipula: Aby to mělo pořád ten vzestupný nádech, kdy každým rokem jsme známější kapelou a na plakátech festivalů jsme napsaní větším písmem a víc nahoře. A kde se to pak zastaví? Těžko říct.
Bylo by skvělé jednou třeba nemuset chodit do práce. To je zatím samozřejmě velká utopie. A úplně největší sen je jistě hraní pro nějakou vyprodanou halu, nebo nekonečnou záplavu lidí na festivalech, jako to má asi každý.
No, OK. To je už záver. Ďakujem pekne za rozhovor a poprosil by som o nejaký ten odkaz pre mojich čitateľov.
Mira Šipula: Taky moc děkuji, moc jsem si to užil. Lidem bych vzkázal, ať chodí na koncerty, nejen na ty naše, ale na jakékoliv kapely. Ten covidový útlum tady pořád ještě je a jedině tímto způsobem jsme schopní to znovu rozhýbat, abychom se mohli zase dobře bavit dobrou muzikou od víc kapel na víc akcích.
Youtube ukážka:
Linky:
http://www.skupinadonor.cz/
https://www.facebook.com/skupinadonor/
https://www.youtube.com/channel/UCHYHlVUzOSf2ByHatlV2O_g
https://bandzone.cz/skupinadonor
Za spoluprácu na rozhovore patrí poďakovanie Martinovi Rohmovi 🙂
