Minulý rok vydala česká kapela Hefaistova lyra album Kostnice sv. Eleutheria, prvý od ich obnovenia v roku 2011. Tento rok vďaka slovenskému vydavateľstvu Slovak Metal Army uzrel svetlo sveta jeho nástupca s názvom Přeludy. 14. novembra sa uskutočnil jeho of. krst. O tom aj o ďalších veciach sa rozpovedal spevák a gitarista Aleš Navrátil:
Zdravím Aleš. Prednedávnom ste pokrstili CD pomenované Přeludy. Aký bol proces jeho vzniku?
Aleš Navrátil: Z hlediska obsahu jde o mix nových a starších písniček.
Nové písničky vznikaly v době po nahrání našeho předchozího alba „Kostnice sv. Eleutheria“, ty starší jsme složili už v dávnějších dobách a následně je přepracovali do novějšího hávu.
Technicky vznikalo album částečně ve studiu známého brněnského mistra zvuku Dejana Petkoviče – zejména bicí, zpěv a závěrečný mix. Kytary pak byly nahrány v pohodlí domova u počítače.
Mix žánrov
Zároveň hráte zaujímavý a kvalitný mix viacerých žánrov. Skús tento album popísať fanúšikom, ktorý nikdy neprišli do kontaktu s vašou hudbou?
Aleš Navrátil: Popsat hudbu, kterou hrajeme byl vždy trochu oříšek, protože se jedná o nejdenoznačně definovatelný styl, na který se nicméně ona škatulka „crossover“ nehodí.
Hudebně balancujeme na pomezí metalu a hard rocku, zatímco zpěv a texty patří do té tvrdší a temnější části hudebního spektra.
Obecně bych CD popsal jako temně laděný netradiční metal s důrazem na české texty a v neposlední řadě také na estetickou stránku celého snažení.
V čom sú najväčšie rozdiely oproti vašej predchádzajúcej tvorbe?
Aleš Navrátil: Za sebe bych řekl, že v celkově větší vyzrálosti nahrávky.
Projevuje se to jak v oblasti zpěvu, kde přibylo více melodických linek, tak zejména v celkových arnanžích, které působí méně roztříštěným dojmem.
Do jisté míry je rozdíl také v textech, které jsou lépe vstřebatelné. Stylově ale „Přeludy“ zcela navazují na předchozí „Kostnici“.
Texty
Osobne ma dosť zaujali texty na albume, ktorým podľa vlastných slov dávate veľkú váhu. Na novinke sa väčšina zaoberá temnejšími stránkami života. Ako u vás vznikajú texty a kto je ich autorom?
Aleš Navrátil: Ano, obsahová stránka tvorby je pro nás velmi důležitá. Texty na „Přeludech“ máme na svědomí já a Janík (basák).
Vznikají zpravidla na základě nějaké silné inspirace nejčastěji v literatuře. Kdo například zná dílo E. A. Poa, prokoukne, že písničky „Předčasný pohřeb“ a „Král Mor“ jsou obě podle jeho povídek.
Ty temné příběhy mě prostě fascinují, což je celkem dobrá motivace k psaní textů.
Moja srdcovka na albume je posledná pieseň Kázání o Jonahovi. Zakladá sa táto skladba na nejakom príbehu?
Aleš Navrátil: Ano. V metalové hudbě to může působit trochu jako zjevení – jde totiž o biblický příběh ze Starého zákona o proroku Jonášovi. To je ten, jak ho nakonec spolkne onen příslovečný Leviathan. Hlavní inspirací zde ovšem nebyl samotný biblický příběh, ale kázání otce Javora v knize Hermana Melvilla Bílá velryba.
Ako je to u vás so skladaním hudby?
Aleš Navrátil: Hudbu skládám převážně já, vydatně přispívá také Janík (basák). S Pavlem (bubeníkem) pak všemu dáváme konečnou podobu. Stylový mix není nějakým naším cílem, ale spíše vyplývá ze širokého spektra hudby, kterou poslouchám a asi i z toho, že se podvědomě snažím vyhýbat zaběhnutým klišé. Tvrdá zkreslená kytara je ale vždy základ každé písničky.
Koncerty
14. novembra sa uskutočnil krst albumu. Skús ho trochu opísať
Aleš Navrátil: Od začátku jsme to pojali tak trochu koncepčně, aby akce postupně gradovala na tvrdosti. Večer otevřeli naši souputníci Edain se svojí fúzí progresivního metalu a jazzu. To je vyloženě poslechová záležitost, kterou si každý fanoušek progresivní hudby musí vychutnat. V závěru setu navíc kluci vytáhli trubku, kterou naprosto skvěle zapojili do svých araznží. Myslím, že to je v metalu naprostý unikát.
Po Edain jsme nastoupili my s Lyrou, která je někde na půli cesty mezi poslechem a tancem. V půlce programu jsme pokřtili nové CD. Za kmotra byl Juro Haríň ze Slovak Metal Army, který kvůli tomuto aktu vážil dlouhou cestu až ze středního Slovenska, za což má náš velký obdiv.
Celý večer uzavřela metal-corová kapela ONA, což byl nářez k tanci na závěr. Jejich neotřelý progresivní přístup k tvorbě a nepřehlédnutelná frontmanka jsou jasný repcept na skvělý hudební zážitek.
Je v pláne niekedy navštíviť aj Slovensko?
Aleš Navrátil: Jelikož nás zaštiťuje label Slovak Metal Army, máme to určitě v plánu. Termíny v tuto chvíli ale ještě nejsou.
Nehudobný život
Ako vnímaš hudobnú scénu v Čechách?
Aleš Navrátil: To je hodně široká otázka. Pokud bychom ji zúžili na metal, nepřestává mě udivovat, jakou renesanci dnes prožívá undergroundová scéna zejména tvrdších žánrů, jako je thrash, death, black. A to je skvělé.
Zároveň je zajímavé sledovat, jak s rostoucí dostupností nástrojů, aparatury i nahrávacích možností roste počet relativně slušně hrajících kapel. Věřím, že například pro takového redaktora zinu musí být docela peklo se v tom všem orientovat.
Mohol by si povedať niečo o živote členov pomimo kapelu?
Aleš Navrátil: Už nám není bohužel dvacet, takže mimo kapelu nastupují ony strasti všedních dní, jako jsou rodina, domov, práce. Ale i to se snažíme nějak propojit. Například já pracuji v muzeu, kde je možné najít spoustu inspirace. Právě před pár dny jsme začali točit klip, do kterého se nám díky mým kolegům v muzeu podařilo vypravit pohřební průvod v kostýmech z doby 20. – 30. let 20. století.
Tak to bola posledná otázka. Ďakujem ti za odpovede, a zároveň by som ťa rád poprosil o odkaz pre čitateľov.
Aleš Navrátil: Děkujeme za podporu a třeba se uvidíme na nějakém z budoucích koncertů.
Youtube ukkážka:
Linky:
http://www.hefaistovalyra.cz/
https://www.facebook.com/Hefaistova-Lyra-151046134968905/
http://bandzone.cz/hefaistovalyra
https://hefaistovalyra.bandcamp.com/releases
