Tomáš Pícl (Karakela) – ,,Chtěl jsem natočit album v duchu AOR typického pro 80. léta“

Česká hard/power metalová kapela Greymon je síce uložená k spánku, no ich gitarista Tomáš Pícl (ktorý pôsobí aj v kapele Sifon) je veľmi kreatívny človek. Z toho dôvodu dal dokopy sólo projekt Karakela. V rámci neho vznikla muzika, ktorú ocenia všetci milovníci 80tkového hard rocku/AOR. Debut Karakely bol okrem CD vydaný aj v špeciálnom formáte – v zabalenom USBčku. Navyše za mikrofónom nájdete Miloša Novotného, známeho zo súťaže Hlas Československa.Dosť reči na úvod, poďme na samotný rozhovor s Tomášom:

Zdravím Tomáš. Nedávno si vydal debutový album tvojho sólo projektu Karakela. Ako by si ho charakterizoval človeku, ktorý ho ešte nepočul?

Tomáš Pícl: Zdravím. Karakela je melodic hardrockový projekt. Je to vlastně taková moje sólová deska, k jejímuž natočení jsem ale samozřejmě přizval i další kamarády muzikanty. Chtěl jsem natočit album v duchu AOR typického pro 80. léta. Takže hodně kláves s charakteristickým retro zvukem, nakřáplý zpěv, spoustu melodií a pozvolné tempo. Ale protože člověk svůj charakteristický rukopis nezapře, tak někteří znalci mé dosavadní kapely říkají, že je to pořád ono, jen pomalejší, osmdesátkovější a s jiným zpěvem. Tak vlastně nevím, jestli jsem se od své předchozí tvorby odpoutal nějak výrazněji.

Ty si dlhodobo pôsobil v kapele Greymon. Čo sa vlastne stalo, že si prišiel so sólo albumom?

Tomáš Pícl: Greymon se v minulých letech etabloval spíše jako kapela spadající do metalového ranku, zatímco já jsem čím dál víc propadal kouzlu AOR a osmdesátkového stadionového rocku. Nápady se tak začaly hromadit a mně přišlo škoda, aby nespatřily světlo světa.

Nebolo možné ho  vydať pod značkou Greymon? Predsa spolupracovala na ňom aj Lucia Čmolíková a niektoré skladby sa tak trochu podobajú na muziku, čo si robil v Greymone.

Tomáš Pícl: Byla tu možnost, že zpomalíme a vydáme se podobnou cestou jako Karakela, ale spoluhráči chtěli spíše pokračovat v rychlejším stylu. Ono je to celé trochu paradoxní. Právě u Lucky Čmolíkové se skladby hardrockovějšího typu netěšily v Greymonu moc velké oblibě. Využil jsem tedy toho, že mohu celé album udělat po svém a Lucku jsem jako svou dvorní zpěvačku oslovil až nakonec, aby nám vypomohla se sbory. Nakonec to dopadlo tak, že se jí to album moc líbí a už nějakou dobu se jí nepřetržitě točí v autorádiu. 😉

Je šanca aby sa Greymon niekedy opäť prebudili k životu?

Tomáš Pícl: Greymon neskončil, jen je neaktivní z důvodu vytíženosti jeho členů i celkové únavy po letitém plahočení. Jsem přesvědčen, že zase někdy bude koncertovat a že s diskografií také ještě neřekl poslední slovo. 😉

Čo vlastne znamená ten názov Karakela?

Tomáš Pícl: Je to nově vymyšlené slovo, protože každé hezky znějící existující slovo z jakéhokoli jazyka na světě už nějaká kapela jako název používá. Bylo vymyšleno tak, aby bylo dobře zapamatovatelné, což jsem otestoval na několika náhodných a nic netušících respondentech.

Od kedy začali vznikať skladby preň?

Tomáš Pícl: Řekl bych, že všechny náměty vznikly kolem roku 2014, v dalších měsících už jsem to jen seskládal dohromady a přidal nějaké motivy do meziher.

Ako si dal dokopy zostavu, ktorá ho nahrala a čo sú to za ľudia?

Tomáš Pícl: To přišlo postupně. Na bicí neumím, takže jsem oslovil profíka, zeptal se ho, zda by dokázal nahrát bicí party, když mu pošlu jenom klávesy s nahraným automatickým bubeníkem, a pro jistotu jsem mu téměř striktně zakázal používat dvojšlapku, aby mi z toho neudělal nějaký nářez. 🙂 Z ostatních nástrojů jsem toho chtěl co nejvíce nahrát sám, protože s nikým jiným bych se tak snadno nedomluvil na tom, kdy mám čas jít do studia a podobně. 🙂 Takže kromě kláves a kytary jsem se musel po letech znovu naučit na basovou kytaru. Když jsem ale zkoušel vymýšlet kytarová sóla, zjistil jsem, že ten jednotný hráčský rukopis se tam projevuje moc, a tak jsem díky kamarádovi Karlovi Englmaierovi oslovil Carlose Sancheze, jehož styl opravdu nemůže být od mého odlišnější. Ten se do toho pustil s takovou vervou, že mi nahrál sóla nejen do meziher, ale takřka jimi prošpikoval kompletní skladby. A tak jsme to v mnohých z nich tak nechali. Na zpěv jsem hledal českou verzi Turnera, Sota a podobných mistrů, nakonec mi pomohla televize, kde se v soutěži Hlas Československa jeden takový dostal do finále. Soutěž se vysílala i u vás, jak je patrné z názvu, takže ani pro slovenské publikum nemusí být úplně neznámý. Jmenuje se Miloš Novotný a odsouhlasil mi spolupráci hned v prvním emailu, aniž bychom se vůbec osobně znali.

Ďalej by som sa spýtal ako ste vlastne prišli na ten špeciálny spôsob vydania (USB a obal v tvare kreditnej karty 😉 )

Tomáš Pícl: Když mě před časem kamarád muzikant obdaroval cédéčkem, zjistil jsem, že si ho vlastně nemám na čem přehrát, a došel k názoru, že jde o mrtvý formát. USB disk nabízel spoustu možností navíc. Nakonec to dopadlo tak, že jsem u USB musel trochu slevit ze svých plánů, a nakonec vydal album i na CD.

Karakela ma zatiaľ štatút projektu. Je možné aby sa z nej stala riadna kapela?

Tomáš Pícl: Zřejmě ne. Všichni zúčastnění samozřejmě nechali na nahrávce obrovské množství své kreativity, obzvláště Carlos se vyřádil, ale pokud někdy bude pokračování, znovu to budu chtít tvořit jako své dílo a kamarády muzikanty zase požádám o pomoc tam, kde jsou mnohem lepší než já.

Sú v pláne aj nejaké koncerty?

Tomáš Pícl: Kdyby se objevil promotér, zorganizoval fenomenální turné a zahrnul nás bohatstvím, asi bychom o tom uvažovali. 🙂 Což se může stát jen v případě, že by se nějaká píseň dostala do éteru a zbořila hitparády, což se asi nestane. Pravdou je, že hudbu tohoto stylu hodně lidí poslouchá, ale na koncerty moc nechodí.

Povedz niečo o svojich hudobných začiatkoch. Ako si sa vôbec dostal k muzike a ako vznikli kapely Greymon, Sifon.

Tomáš Pícl: Sotva jsem jako mimino začal vnímat, reagoval jsem prý na všechnu muziku, co se všude ozývala. V dětství jsem chodil do hudebky, hrál v dechovém orchestru a podobně. Greymon jsme pak s kamarády založili v teenagerovském věku v hospodě, jak už to tak bývá. Pokud jde o Sifon, tak ten mě také provází po celý život. Kapela vznikla v roce 1979. A já začal Sifon poslouchat, když mi bylo 6 let, tedy v roce 1986. V pubertě jsem na tuto kapelu začal chodit, později jsem o ní psal i nějaké články na hudební server. Navíc, kdybych měl jmenovat kytaristy, kteří mě ovlivnili, rozhodně by někde na špici seznamu figurovali bývalí kytaristé Sifonu Bohumil Sluka a Tomáš Navrátil.  Když o tom tak přemýšlím, tak ono to snad ani jinak, než že v té kapele budu jednou hrát, dopadnout nemohlo. Ještě mám druhou podobně srdeční regionální kapelu, je zajímavé, že tam jsem lano dostal taky, ale tehdy jsem ještě odolal. 🙂

Posledný album Sifonu vyšiel v roku 2012. Je v pláne nejaká novinka v tom smere?

Tomáš Pícl: Pracujeme na nových skladbách, ale kdy bude nové album, to zatím říci nedokážeme. V kapele proběhly v minulých letech dvě výrazná personální zemětřesení, takže se musíme snažit a přijít s něčím, co bude jménu této kapely opravdu dělat čest.

Ok tak to už bola posledná otázka. Ďakujem za rozhovor a poprosím ťa o nejaký ten odkaz pre čitateľov.

Tomáš Pícl: Využiji toho slova „odkaz“ a pojmu to doslovně a internetovsky. Ale ještě předtím děkuji za rozhovor, děkuji všem čtenářům za pozornost a třeba i za poslech Karakely.  A jak jsem naznačil, dovolím si na závěr dát pár odkazů na kapely a projekty, o kterých byla řeč v rozhovoru.

Youtube ukážka:

Linky:
https://www.karakela.tk
https://www.bandzone.cz/karakela
https://www.facebook.com/karakelarock
https://www.sifonrock.cz
https://www.facebook.com/sifonrockplzen
https://www.greymon.wz.cz
https://www.facebook.com/greymonrock

Pridaj komentár